Opatovice I - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

opatovice


 

 

 

Obec Opatovice nejspíše vděčí za svůj vznik opatům nedalekého   sedleckého kláštera, kteří se ve 13. století podíleli na kolonizaci   nehostinného a doposud řídce zalidněného kraje na jih od Kutné   Hory.

První písemnou zmínku o vsi máme ale až ze druhé poloviny 14. století, kdy patřila bohatému kutnohorskému měšťanu Janu Glenclovi. Jakým způsobem ves získal dnes již nelze spolehlivě zjistit. Víme ale, že bohaté kutnohorské rody, které díky důlnímu podnikání získaly ohromné majetky, se v té době běžně zakupovaly ve vesnicích v okolí města a některé si zde dokonce stavěly honosná panská sídla, kterými se snažily přiblížit prostředí nižší šlechty. Můžeme tedy předpokládat, že Jan Glencl koupil tento izolovaný klášterní majetek stranou od hlavních držav kláštera někdy okolo roku 1350. Tento měšťan daroval zdejší zboží kutnohorskému špitálu. Kutnohorští radní prodali dvůr Opatovice 12. července 1379 Václavu Bartošovi dalšímu bohatému kutnohorskému měšťanovi. Poté se zprávy o Opatovicích na dalších 150 let ztrácejí. Podle zápisek na červenojanovické faře je snad v tomto období vlastnili Dobřeňští z Dobřenic. Pravděpodobnější však je, že tehdy patřily k Janovičkám (jak se tehdy nazývaly Červené Janovice) a patřili rodu Janovských ze Soutic. V letech 1418 – 1440 se připomíná Zdeněk z Janoviček, který měl v té době právo podací k tamnímu kostelu. Po něm janovické zboží zdědil jeho syn Aleš za Soutic připomínaný v letech 1446 – 1461.

Dále zboží přešlo na spřízněnou rodovou linii Janovských ze Suchotlesk, kteří se psali po dnes již zaniklé vesnici Suchotlesky nedaleko Zbýšova. Roku 1482 byl majitelem Červených Janovic a snad i Opatovic pan Petr Janovský ze Suchotlesk, který tohoto roku přiznává svůj dluh k záduší sv. Lazara v Kutné Hoře. Po Petrově smrti držel Janovičky jeho syn Bohuslav. Tomu náležely také Paběnice. Na počátku 16. století přešlo zboží na Hynka a Václava Haugvice z Biskupic, kteří se o ně rozdělili. Hynek prodal roku 1524 Janovičky a snad i Opatovice Jetřichu Lukaveckému z Lukavce. Potom se majitelé rychle střídali. Roku 1534 získal zboží Jindřich Firšic z Nabdína a ten své dědictví postoupil Janu Pařízkovi z Pařízku. Jan Pařízek prodal roku 1541 celý majetek sestávající z Janoviček, Zdeslavic, Zhoře, Chvalova, Bludova a Opatovic s podacím právem kostelním v Janovičkách panu Adamovi z Říčan.

Adam z Říčan získané statky rozdělil a zatímco větší část janovického panství nalézáme k roku 1550 v rukou Markvarta Stránského ze Savojovic, Opatovice byly vyčleněny a zřejmě darem či odkazem přešly na špitál města Čáslavi. Ferdinand I. městu statek Opatovice roku 1547 zabavil jako trest za účast na protihabsburském odboji. Majetkem koruny byla ves až do 19. prosince 1561, kdy byla spolu s Koruticemi darována zpět městu Čáslavi. Radní ji však ještě téhož roku prodali Adamu Budovcovi z Budova a Opatovice tak byly opět připojeny k janovickému panství. Adam z Budova prodal roku 1567 Janovičky Janu Chlumovi z Chlumu, ale již v roce 1575 zboží prodejem přešlo na Albrechta Novohradského z Kolovrat. Jeho syn Felix Novohradský byl roku 1582 v Kutné Hoře zabit v souboji Mikulášem Dačickým z Heslova. Celé zboží pak zdědil jeho strýc Petr Novohradský z Kolovrat. Ten po své smrti v roce 1596 ”statek svůj, tvrz Janovičky s dvorem poplužním, s poplužím, pivovarem, sladovnou, spilkou, lukami, štěpnicemi, zahradami, chmelnicemi, haltýři a sádkami, tudíž městečko celé Janovičky s podacím kostelním, ves celou Opatovice a v téže vsi poplužní dvůr s mlýnem a pilou, ve vsi Vilimovičkách podací kostelní a dále což tu mám, dvůr poplužní řečený nový, tudíž i mlýn. Též ve vsi Černínách, což tu mám s lesy, háji, lukami, porostlinami, rybníky potoky, vodotečemi atd. A též statek druhý, který jsem od pana Jáchyma z Kalenic přikoupil, tudíž ves celou Petrovice i s podacím kostelním s poplužním dvorem a poplužím” odkázal pánům Janu Bezdružickému a Volfu Novohradskému z Kolovrat. Ti se o statek rozdělili. Prvý si ponechal tvrz, městečko a dvůr Janovičky, Vilímovice a Újezdec.

Druhému připadl zbytek, v němž byly i Opatovice. Roku 1601 prodali oba své díly panu Heraltovi Václavu Libštejnskému z Kolovrat, jemuž v té době patřila tvrz, ves a dvůr Žíšov a tvrz Hrádek nad Vrchlicí v Kutné Hoře. Někdy potom musely být Opatovice od Červených Janovic odprodány, protože v roce 1616 byly majetkem Beneše Březského z Ploskovic a na Bohdanči. V letech 1622 a 1624 je zmiňován Adam Michal Březský z Ploskovic, který z opatovického zboží odváděl dávky na válečné výdaje.

Ve druhé polovici 17. století byly Opatovice samostatným statkem a na zdejší tvrzi seděl Filip Multzer z Rosenthalu. Členové rodiny Rosenthalů byli vícekráte kmotry v Červených Janovicích, kde se s jejich podpisy setkáváme až do roku 1692. Po smrti Karla Multzera z Rosenthalu, jehož náhrobek můžeme dodnes spatřit v kostnici v Sedlci, přešel statek v roce 1684 na Viléma Leopolda Zárubu z Hustyřan. Odtud se ztrácejí dějiny tvrze i vsi až do roku 1735, kdy se Opatovice staly majetkem tovaryšstva Ježíšova v Kutné Hoře. Tvrz tehdy přestala být užívána a zpustla.

Po rozpuštění Jezuitského řádu roku 1773 přešly Opatovice do majetku nově založeného studijního fondu, který je vlastnil až do roku 1824. Tehdy byly ve veřejné dražbě prodány Janu Františku Svobodovi. Za něho došlo v roce 1848 k definitivnímu zrušení robotní povinnosti vlastnictví se tak zredukovalo na pozemkovou držbu. Jan Svoboda mladší odkázal roku 1865 vše své dceři Johance provdané za Kristiána ze Schafferů. Jeho syn Kristián potom prodal lesní panství Opatovice městu Kutná Hora, které je znovu spojilo s červenojanovickým panstvím. Zdejší pozemky mu patřily až do roku 1948, kdy byly vyvlastněny. Po roce 1989 byla většina pozemků městu navrácena a dnes na nich znovu hospodaří prostřednictvím společnosti Městské lesy a rybníky Kutná Hora.